Josef Středula: Kolik jazyků umí šéf odborů a jak je využívá?

Čeština jako mateřský jazyk

Čeština je pro Josefa Středulu víc než jen jazyk - je to jeho druhá přirozenost. Od malička vyrůstal obklopen češtinou, která mu doslova koluje v žilách. Když ho posloucháte mluvit, hned poznáte, že každé slovo má své místo a význam.

Vzpomeňte si třeba na jeho poslední televizní vystoupení. Zatímco ostatní se ztráceli v složitých formulacích, on dokázal i ta nejsložitější témata vysvětlit tak, že jim rozuměl každý. Jednou používá odborné termíny při jednání s ministry, jindy zase hovorovou češtinu, když mluví s dělníky v továrně - a vždycky to sedí jako ulité.

Jeho čeština je jako švýcarský nůž - univerzální a přesná. Ať už vyjednává o platech, nebo vysvětluje důchodovou reformu, vždycky najde ta správná slova. Není to žádná náhoda - za tím vším stojí roky zkušeností z jednacích místností i z ulice.

Pamatujete, jak dokázal během stávky oslovit tisíce lidí? Mluvil jasně, srozumitelně a každý cítil, že rozumí jejich problémům. To není něco, co se dá naučit z učebnice - to přichází jen s skutečným pochopením jazyka a lidí.

V době, kdy se mnozí politici schovávají za prázdné fráze, je jeho přímočarý způsob vyjadřování jako čerstvý vzduch. Dokáže říct věci na rovinu, ale nikdy neztrácí profesionalitu. Když mluví o problémech běžných lidí, cítíte v jeho hlase opravdový zájem a porozumění.

Jeho čeština není jen nástrojem komunikace - je to most mezi světem vysoké politiky a každodenní realitou obyčejných lidí. A právě tahle schopnost mluvit jazykem, kterému rozumí všichni, z něj dělá skutečného mistra slova.

Slovenština díky častým pracovním jednáním

Josef Středula má slovenštinu v malíčku, a to hlavně díky pravidelným schůzkám se slovenskými kolegy. Není to žádná náhoda - za ta léta strávil nespočet hodin diskuzemi a vyjednáváním s odboráři zpoza východní hranice.

Jazyk	Úroveň
Čeština	Rodilý mluvčí
Slovenština	Pokročilý

Slovenština se mu stala tak přirozenou jako jeho mateřština. Když sedí na jednání se slovenskými partnery, plynule přepíná mezi oběma jazyky, jako by to byla ta nejnormálnější věc na světě. Žádné koktání nebo hledání správných slov - prostě mluví, jak mu zobák narostl.

Jeho perfektní znalost slovenštiny mu otevřela spoustu dveří. Když řeší důležité pracovní podmínky nebo přeshraniční spolupráci, nepotřebuje tlumočníka. To je k nezaplacení, zvlášť když jde o citlivá témata, kde by překladatel mohl být spíš na obtíž.

V čele ČMKOS se Středula často ocitá v situacích, kde se bez slovenštiny neobejde. Ať už jde o společné projekty nebo mediální vystoupení ve slovenské televizi, vždycky si ví rady. Zná všechny ty odborné termíny z pracovního práva a kolektivního vyjednávání, které běžný člověk ani nevysloví.

Umí perfektně přepínat mezi oběma jazyky podle situace, což z něj dělá přirozený most mezi českými a slovenskými odbory. Je to jako když přepínáte program v televizi - žádná námaha, žádné zdržování.

Díky jeho jazykové obratnosti zůstávají vztahy mezi českými a slovenskými odbory tak silné jako za starých časů. I dlouho po rozdělení republiky dokáže udržovat tu speciální vazbu, kterou jsme se Slováky vždycky měli.

Angličtina pro mezinárodní odborová setkání

Josef Středula a jeho cesta světem mezinárodních odborů není jen o formálních schůzkách. Jako šéf odborářů denně zažívá, jak důležitá je angličtina pro skutečnou ochranu práv českých zaměstnanců. Však si to představte - sedíte na důležitém jednání v Bruselu a potřebujete rychle reagovat na návrh, který by mohl ovlivnit tisíce lidí doma.

V kuloárech evropských institucí se ty nejdůležitější dohody často rodí právě při neformálních rozhovorech u kávy. Tady prostě tlumočník není k dispozici, a právě proto Středula tolik času věnoval zdokonalování své angličtiny. Vždyť co je lepší než moct přímo říct kolegovi z německých odborů: Hele, tenhle návrh by našim lidem pořádně zkomplikoval život.

Na půdě Evropské odborové konfederace se každý den řeší zásadní témata - od minimální mzdy až po bezpečnost práce. A upřímně, kdo by chtěl spoléhat na překlad, když jde o tak důležité věci? Středula to dobře ví, a proto při jednáních aktivně vstupuje do diskusí v angličtině.

V době, kdy práce přes digitální platformy nezná hranice a firmy působí globálně, je jazyková vybavenost naprosto klíčová. Musíme být schopni rychle reagovat na změny a koordinovat postup s kolegy z jiných zemí. Proto Středula podporuje jazykové vzdělávání i u svých kolegů - vždyť nejde jen o jeho osobu, ale o celé odborové hnutí.

Když sedí u jednacího stolu s představiteli Mezinárodní organizace práce nebo OECD, nejde jen o formální prezentaci stanovisek. Jde o to, umět pohotově argumentovat, vyjednávat a někdy i důrazně oponovat - a to všechno v angličtině. Bez této dovednosti by hlas českých zaměstnanců v mezinárodním prostoru výrazně zeslábl.

Němčina při komunikaci se zahraničními partnery

Představte si být v čele významných jednání, kde každé slovo má svou váhu. Pro Josefa Středulu se němčina stala mnohem víc než jen dalším cizím jazykem - je to most k úspěšné mezinárodní spolupráci. Když sedí u jednacího stolu s německými nebo rakouskými kolegy, plynulá němčina mu dává obrovskou výhodu.

Víte, jaký je to pocit, když můžete své myšlenky vyjádřit přímo, bez prostředníka? Právě tahle bezprostřední komunikace otevřela Středulovi dveře, které by jinak zůstaly zavřené. Když jedná s partnery z německy mluvících zemí o právech zaměstnanců nebo pracovních podmínkách, může reagovat okamžitě, bez zdlouhavého překládání.

Ta přímá komunikace je k nezaplacení. Představte si důležité jednání, kde se řeší citlivá témata - třeba mzdy nebo pracovní doba. Bez tlumočníka je všechno jednodušší, rychlejší a upřímnější. Středula to dobře ví, a proto taky německy mluví prakticky denně.

Blízkost Německa a Rakouska z němčiny dělá pro Čechy naprosto zásadní jazyk. Kolik našich lidí pracuje v německých firmách? Kolik českých firem obchoduje s německy mluvícími zeměmi? Proto Středula tak tlačí na to, aby se i další odboráři němčinu učili.

Díky znalosti němčiny má přehled o všem důležitém, co se v německy mluvících zemích děje. Čte tamní noviny, sleduje odborné časopisy, a může tak být vždycky o krok napřed. Není divu, že považuje němčinu za jeden z hlavních klíčů ke svému úspěchu. A má pravdu - v dnešním propojeném světě je dobrá znalost jazyků prostě nutnost.

Ruština ze školních let

Josef Středula si osvojil ruštinu tak jako my všichni - povinně na základce a střední škole za totáče. Ruština byla tehdy jednička mezi cizími jazyky a každý školák ji musel drtit od páté třídy až do maturity.

Když na to dneska vzpomíná, vybavuje si učitele, kteří jim kromě té nudné gramatiky servírovali i zajímavosti o ruské kultuře a literatuře. I když to bylo povinné a často politicky zabarvené, dal mu tenhle základ docela solidní znalosti, které pak mohl využít při jednáních s ruskými odboráři.

To byste nevěřili, co všechno museli tehdy zvládat - recitační soutěže, olympiády, prostě klasika té doby. Učebnice byly napěchované socialistickou propagandou, ale paradoxně obsahovaly i kvalitní cvičení na gramatiku a konverzaci.

Dneska už to s tou jeho ruštinou není takové jako dřív. Však to znáte - když jazyk nepoužíváte, začne se vytrácet. Základům sice rozumí, ale na důležitá jednání si radši bere tlumočníka. To dá rozum, že?

Po revoluci se spousta lidí snažila na ruštinu zapomenout, ale Středula to vidí jinak. Podle něj se každý jazyk může hodit, ať už je politická situace jakákoliv. A měl pravdu - při svých odborářských cestách do Ruska nebo na mezinárodních konferencích se mu ruština mockrát hodila.

Dneska už ruštinu používá spíš okrajově. Občas si přečte nějaký dokument nebo zprávy v ruštině, aby měl přehled o dění ve světě z různých úhlů. Je to takový bonus k jeho profesnímu životu - není to nutné, ale když už ty znalosti má, proč je nevyužít?

Polština pro příhraniční spolupráci

Josef Středula a jeho cesta k polštině je příběh, který začal v Třineckých železárnách, kousek od polských hranic. Právě tam pochopil, že bez znalosti polštiny to v příhraničí prostě nejde. Vždyť kolik příležitostí ke spolupráci nám uniká jen kvůli jazykové bariéře?

Z jeho prvních krůčků v polštině se postupně stala plynulá komunikace, která mu otevřela dveře k polským kolegům. Představte si tu výhodu - žádné zdlouhavé překládání, žádné nedorozumění kvůli tlumočníkovi. Prostě přímá, upřímná domluva.

Na česko-polských jednáních se stal nepostradatelným. Když ostatní tápali v překladech, on už dávno věděl, o co jde. A nejde jen o slova - pochopil i ty drobné kulturní rozdíly, které často rozhodují o úspěchu nebo nezdaru společných projektů.

V Moravskoslezském kraji, kde působil jako předseda Regionální rady odborových svazů ČMKOS, se jeho znalost polštiny ukázala jako zlatý poklad. Dokázal rychle reagovat, vyjednávat a hlavně - získat si důvěru polských partnerů. Vždyť co může být lepší než slyšet někoho mluvit vaším rodným jazykem?

Dneska je Středula vzorem pro mladší generaci odborářů. Ukazuje jim, že jazyk sousedů není jen kolonka v životopise, ale klíč k lepší spolupráci. Jeho příběh dokazuje, že když se chceme domluvit, cesta se vždycky najde.

A víte, co je na tom všem nejlepší? Že tahle schopnost mluvit polsky není jen o práci - je to o lidech, o porozumění, o bourání těch neviditelných hradeb mezi námi. Protože když mluvíte jazykem svého souseda, nejste už cizinec - jste partner.

Jazykové znalosti v roli odborového předáka

Josef Středula jako šéf odborů ví, že bez pořádné znalosti jazyků by to v dnešním propojeném světě prostě nešlo. Když sedíte u jednoho stolu s německými nebo rakouskými kolegy a řešíte podmínky pro české zaměstnance, musíte jim rozumět každé slovíčko.

Angličtina je jeho parádní disciplína - používá ji denně při jednáních a konferencích, kde hájí zájmy našich lidí. A němčina? Ta je pro něj jako druhá přirozenost, což se hodí, když vezmeme v úvahu, kolik českých firem spolupracuje s německy mluvícími zeměmi.

Vzpomínáte si na školní ruštinu? Středula ji nezahodil - i když ji dnes nevyužívá tak často, pořád mu pomáhá při komunikaci s východními sousedy. Jazyky pro něj nejsou jen kolonka v životopisu, ale živý nástroj pro skutečnou ochranu práv českých pracujících.

Představte si situaci na mezinárodní konferenci - zatímco ostatní čekají na tlumočníka, Středula už vede neformální diskuzi s kolegy z různých zemí. Takhle si člověk buduje respekt - když umí přepnout z němčiny do angličtiny a pak třeba do ruštiny, aniž by ztratil nit.

Co je ale možná nejdůležitější? Dokáže číst mezi řádky mezinárodních smluv v originále. Žádné spoléhání na překlady, kde by mohlo dojít k nepřesnostem. Když jde o pracovní podmínky českých zaměstnanců, nemůže si dovolit něco přehlédnout nebo špatně pochopit.

V médiích ho můžete vidět, jak bez zaváhání odpovídá zahraničním novinářům - jednou německy, podruhé anglicky. Takhle se dělá moderní odborářská politika - profesionálně a s mezinárodním přesahem.

Komunikace na evropských tripartitních jednáních

Na evropských tripartitních jednáních se Josef Středula potýká s pestrou paletou jazykových výzev. Angličtina je jeho hlavním pracovním nástrojem, bez kterého by se na mezinárodní scéně neobešel. A když přijde na jednání s německými kolegy? To se mu náramně hodí jeho solidní němčina.

Představte si ty situace - sedíte u jednacího stolu, kolem vás delegáti z různých zemí a musíte pohotově přepínat mezi jazyky jako zkušený žonglér. Přesně to Středula zvládá s přehledem. Není to jen o tom mluvit - musíte chápat kulturní narážky, diplomatické finesy a někdy i číst mezi řádky.

Když můžete prohodit pár slov přímo, bez překladatele, otevírají se úplně jiné možnosti. To Středula dobře ví. Díky tomu buduje osobní vztahy s evropskými protějšky a může účinněji hájit zájmy našich pracujících. Když vás berou jako někoho, kdo mluví jejich řečí, hned máte jiný respekt.

Jasně, někdy to není procházka růžovým sadem. Zkuste si představit diskuzi o pracovním právu nebo sociální politice v cizím jazyce! Proto si Středula dal tu práci a osvojil si odbornou terminologii ve více jazycích. To se pak argumentuje úplně jinak.

A víte, co je možná nejdůležitější? Že se Středula nebojí ani běžné konverzace při kávě. Právě tyhle neformální chvilky často otevřou dveře k úspěšným jednáním. Neustále na sobě pracuje a zdokonaluje své jazykové dovednosti, což se ukazuje jako klíčové zejména teď, když většina jednání probíhá online.

Když může číst dokumenty v originále, má prostě navrch. Chápe všechny nuance, vidí souvislosti a může lépe připravit strategii. A o to přece jde - být připravený a schopný účinně hájit české zájmy v evropském rybníku.